Základní rozdělení drog
Zdaleka nejstarším písemným dokladem o užívání konopí je farmakologické pojednání připisované legendárnímu čínskému císaři Šen-nungovi a datované do období okolo roku 2 737 let př. Kr.
To se však do dnešních dnů fyzicky nedochovalo a informaci o něm máme z jiného díla, pocházejícího až z prvního století našeho letopočtu,
vzniklého za dynastie Han. Podobně je to i s nejstarší dochovanou čínskou knihou "Knihou písní",
v níž je konopí také zmíněno a která se navíc odvolává na prameny o 2000 let starší, než je sama.
Prvním z evropských autorů zmiňujících se o konopí byl řecký filosof a historik Herodotos z Halikarnasu.
Ačkoli jeho květnaté popisy byly dlouhou dobu považovány více za básnická díla, než za seriosní práci,
ukázalo se nakonec, že tento řecký učenec popsal staré skythské rituály velmi věrně a přesně.
Od něj také pochází název drogy kanabis, neboť "kanabos" v překladu znamená hlučný a právě hlučnost je jedním z charakteristických projevů skupinového užívání.
Amfetamin byl prvně syntetizován v r. 1887 chemikem Edeleanu.
V r. 1910 si britští fyziologové Barger a Dale všimli podobných vlastností amfetaminu a adrenalinu.
Byly více zkoumány jeho budivé účinky a terapeuticky byl využíván při léčbě Encephalitis lethargica.
První zprávy o zneužívání amfetaminu jsou z r. 1937,
kdy studenti Minesotské university užívali tyto látky proti ospalosti a ve snaze zlepšit studijní výsledky.
Amfetaminy našly další oblast zneužití jako doping ve vrcholovém sportu a ve válečných akcích
( za II. světové války především při dopování bojových letců, později diverzních skupin a personálu polních nemocnic,
stejně tak během Korejské války v 50. letech)
Opium je získáváno z máku odrůdy Papaver somniferum album, který pochází z Malé Asie.
Byl pěstován již v dobách starých Sumerů a lékaři ho předepisovali jako prostředek proti celé řadě obtíží od nespavosti až po menstruační bolesti.
Později se pěstování máku rozšířilo na Dálný východ, do Indie a Číny.
Záhy byly odhaleny negativní účinky opia na fyziologii a psychiku těch, kdo ho užívali dlouhodoběji.
V Evropě se v 17. století využívala maková šťáva jako lék a zneužívala se pro její psychoaktivní účinky.
K většímu rozšíření opiátů významně přispěla až věda. Roku 1803 se podařilo lékárníkovi F.W.A. Sertürnerovi získat z opia bezbarvý krystalický prášek,
který nazval dle boha snu a syna spánku Morphin (morfium). Morphin je účinný při tišení bolesti.
Původně byl používán jako prostředek proti nespavosti. Záhy se však ukázalo, že látka vykazuje vysokou návykovost.
| 
