Vstup do budovy kontaktního centra
v Lidické ulici.

Domů Kontakty Poradna Odkazy

Informace pro rodiče 

Obsah

• Proč to dělají?
• Jak poznáme, že dítě drogu vzalo?
• Nejčastější signály, kdy experiment s drogou přechází v pravidelnější užívání.
• Co dělat, když má dítě problém s drogami?
• Je u nás užívání drog trestné?
• Vzniká závislost již po první dávce?
• Jak se léčí závislost na drogách?
• Co dělat, když v užívání pokračuje?

Proč to dělají?

Úvodem je třeba konstatovat - neexistují žádné zaručené postupy aby dítě drogu nikdy nevyzkoušelo. Riziko výskytu drogových problémů v rodině lze omezit na minimum, ale nelze je zcela vyloučit.

Nabízí se celá řada důvodů a motivů, které vedou mladé lidi k tomu, že vyzkouší některou z nelegálních návykových látek. Drogy jsou stále obestřeny tajemstvím a představují něco velmi exotického, lákavého - a přitom zakázaného. A jak je známo - chuť riskovat, vyzkoušet něco neobvyklého, překročit uznávané hranice a normy - to vše patří k dospívání. Většinou je ojedinělý experiment dostatečnou satisfakcí vlastní odvahy a uspokojí zvědavost. Někdy je však velmi obtížné odolat tlaku prostředí. Kamarádi, známí, přátelé, ti všichni mohou drogy nabízet. Právě prostřednictvím nich, nikoliv dealerů, se děti a mládež poprvé setkávají s drogou. Je dobré si uvědomit, že drogy opravdu něco poskytují, ať už si o nich myslíme cokoliv špatného. Aby mohly něco vzít, musí nejprve něco nabídnout.

Jako důvody pro experiment s drogou mládež nejčastěji uvádí:

• zvědavost, chuť získat vlastní zkušenost;
• užívání drog je dobrodružství;
• touha změnit navyklý stereotyp nebo nudu;
• snaha řešit konflikty v rodině, ve škole, partnerské či osobní problémy;
• pocit příslušnosti k určité skupině lidí;
• zábava, dobrá nálada;
• protest proti vnějšímu světu;
• nestačí tempu a nárokům okolí - hledá uvolnění.

Na začátek stránky

Jak poznáme, že dítě drogu vzalo?

V první řadě je dobré si uvědomit, že neexistuje jednoznačně jednoduchý recept. Zvláště když některé příznaky požití drog zahrnují i řadu projevů, které se běžně vyskytují v pubertě.

Obecně však můžeme říci, že přímé užití drogy je obtížněji rozpoznatelné než u alkoholu. Zvláště jde-li o malé dávky.

Jednoznačně průkazné je nalezení drogy, stopy po vpichu nebo příslušenství k výrobě a používání drog. To se ale většinou stává v případech, kdy už jsou oslabeny obranné mechanismy utajování a droga je v životě člověka výrazněji přítomna (informace o užívání drog vyplave na povrch).)

kanabinoidy (marihuana, hašiš)

euforie, smích, uvolnění, zčervenání očí, poruchy nálad, koncentrace a paměti, časté záněty spojivek;

stimulanty (pervitin, extáze)

zrychlená řeč, vysoká psychická i fyzická výkonnost, euforie, celkové povzbuzení, odstranění únavy, uvolnění zábran, nechuť k jídlu, nespavost, neklid, pocení, rozšířené zornice;

opiáty (heroin, kodein)

zúžené zornice nereagující na změny světla, uvolnění, lhostejnost, zpomalené pohyby a jednání, nevolnost;

halucinogeny (LSD, lysohlávky, durman)

rozšířené zornice, nesouvislá řeč, možnost

sebepoškození

např.: skok z okna;

těkavé látky (ředidlo, toluen, aceton)

povznesená nálada, neobvyklé chování, závratě, nesmyslný smích, zarudlé oči, rozšířené zornice, zápach z úst;

tlumící látky (léky-diazepam, rohypnol)

celkový útlum, dezorientace, opilecké chování.

Na začátek stránky

Nejčastější signály,

...kdy experimenty s drogou přecházejí v pravidelnější užívání:

• neodůvodněné střídání nálad, smutek a naopak vyrovnanost a veselí;
• neobvyklá nevyrovnanost, podrážděnost a agresivita;
• nadměrná vyčerpanost a snadná unavitelnost, neobvyklá ospalost;
• ztráta chuti k jídlu a výraznější hubnutí;
• ztráta koníčků, zájmů, zhoršený prospěch;
• změna přátel a hodnot;
• změny v oblékání a úbytek péče o zevnějšek;
• časté lži a tajnůstkářství;
• zamykání se v pokojíčku, koupelně, na záchodě;
• nevysvětlitelné ztráty peněz, prodej osobních věcí nebo věcí z bytu;
• další specifické změny ve způsobu života.

Řada těchto příznaků je společná změnám, které v období dospívání nastávají. Proto je důležité nedělat předčasné závěry.

Vy nejlépe znáte své dítě, a podle toho můžete určit, zda je vaše podezření odůvodněné či nikoli.

Na začátek stránky

Co dělat, když má dítě problém s drogami?

Většina rodičů zjišťuje u svých dětí drogový problém po několika měsících i letech od prvních experimentů.

Základním pravidlem, jak se vyrovnat se zjištěným problémem, je tento fakt přijmout a od počátku se ho snažit řešit. Mnoho rodičů bývá zjištěním natolik šokováno, že si ho nechtějí připustit. Žádná sebelepší výchova, ba ani prevence nezaručí, že se tento jev nebude vyskytovat. Dobrá výchova a prevence jen snižují riziko.

Co tedy dělat, jestliže zjistíte, že vaše dítě drogu vzalo nebo užívá?

Naslouchejte, co vám dítě říká, co je pro něj důležité, významné, co mu drogy poskytují. Možná že si tímto způsobem řeší nějaký svůj handicap, možná se nudí, cítí se samo nebo reaguje na rodinné konflikty.

Cenné tedy je dítěti dobře naslouchat. Udržujte kontakt, dejte dítěti jasně najevo svůj postoj k drogám, ale nezatracujte ho. Dejte najevo, že s ním i nadále chcete trávit společný čas, že se o něj zajímáte. Ukažte mu, že zjištěný problém úplně nenarušil vaše vztahy a komunikaci. Pomozte nalézt a podpořit sebedůvěru.

Mezi nejzákladnější mechanismy, které posilují sebevědomí, patří úplně obyčejná pochvala. Pochvala je na místě za sebemenší úspěch vašeho dítěte. Je dobré pomoci dítěti stavět reálné cíle. Vždy se najde něco, co vaše dítě zvládne lépe než jiné děti. Dejte dítěti jasně najevo svůj postoj k drogám. Je nutné, aby pochopilo, že ho máte i nadále rádi. Je to váš postoj k drogám, k situaci, do které se dostalo, ne k dítěti. Pokud sami kouříte, pijete alkohol nebo kávu, vysvětlete dětem, proč to děláte. Často se stane, že rodiče vědí o drogách méně než jejich děti, nechte si vysvětlit věci, o kterých víte jen málo nebo vůbec nic.

Vytvořte zdravá, jasná rodinná pravidla. Není příliš efektivní opakovat důsledky užívání drog. Účinnější je dohodnout se na určitých pravidlech, na tom, jaký prostor má droga ve vaší rodině. Dítě by mělo jasně vědět, jaké bude mít důsledky to či ono, co udělá. Vytvořte si korektní pravidla soužití, přijatelná pro vás i pro dítě. Spolupracujte i s rodiči jiných dětí, jež mají podobný problém. Nic nevyřeší pouhé: vyčítání, vyhrožování, tresty, zákazy, strašení, obviňování, kázání, proslovy, přednášky o správném chování, srovnávání s jinými ...

Na začátek stránky

Je u nás užívání drog trestné?

Podle platného zákona lze trestně postihovat osoby, u kterých byla prokázána výroba drogy, její dovoz či vývoz a její opatření či přechovávání pro jinou osobu. Držení drogy pro vlastní potřebu, její získání a užití není zatím trestné. Bližší informace ohledně drog a zákonů můžete shlédnout v sekci Drogy a zákon.

Na začátek stránky

Vzniká závislost již po první dávce?

Tvrzení, že závislost na některé drogy vzniká již po první dávce, je pouze mýtem. Vznik závislosti na návykových látkách je velmi individuální a je ovlivněn mnoha dalšími faktory (prostředí, rodina, společnost, aktuální situace jedince, osobnost). Existují drogy, na něž se závislost rozvine rychleji, zatímco u jiných drog a jen u někoho nemusí závislost vzniknout vůbec. Je závislost na drogách vyléčitelná? Závislost na drogách (návykových látkách) je chronické onemocnění s fázemi zlepšení i zhoršení stavu. Toto onemocnění může končit i smrtí, ale také úplným vyléčením. Zlepšení fyzického stavu, sociální stabilizace a konečně celková abstinence jsou základní cíle léčebného procesu.

Na začátek stránky

Jak se léčí závislost na drogách?

Léčba drogově závislých je dlouhodobý a složitý proces. Za základ léčby se považuje klientovo přesvědčení, že v současné době mu drogy přinášejí více toho špatného, již tedy není ve stadiu okouzlení drogou. Klient cítí problém, a s ním je třeba pracovat. Důležité je, aby měl motivaci ke změně životního stereotypu. A právě v tom vždy musí probíhat spolupráce mezi terapeutem a klientem, ale také s okolím postiženého, tzn. s rodiči, partnerem či partnerkou nebo i školou. Úspěšná léčba se neobejde bez stanovování reálných cílů, a pokud selžou léčebná opatření, zbývá ještě široká oblast sociální péče. Pomoci se dá i v případě, kde neexistuje aktuální motivace k léčbě, a to tak, že se odborníci snaží minimalizovat zdravotní a sociální rizika spojená s užíváním drog, aby v případě, kdy se postižený rozhodne pro léčbu, nebyl zdravotně a sociálně odepsaný. Užití drogy nevede zákonitě ke smrti a závislost nevzniká po první dávce. V České republice je spousta léčebných zařízení pro drogově závislé. Jedná se o psychiatrické léčebny, terapeutické komunity nebo je možné závislost řešit ambulantně. Závislost je klasifikována jako nemoc, nebojte se tedy vyhledat vhodné léčebné zařízení.

Na začátek stránky

Co dělat, když v užívání pokračuje?

Pokuste se znovu zjistit, co nejvíce informací. Možná jste podcenili sílu, jakou je vaše dítě vázáno na prostředí, známé, partu, kde se drogy berou, nebo na samotnou drogu. Jestliže jste své první zjištění učinili v době, kdy šlo o dlouhodobou záležitost, snažte se porozumět argumentu, že je obtížné přestat okamžitě. To neznamená, že tím musíte toto chování schvalovat. Důležité je si připustit, že se to stalo a pravděpodobně nějaký čas potrvá, než se situace změní. Neobviňujte se. Dalekosáhlé rozbory, že jste špatně vychovali dítě a cože jste to za rodinu, nepomohou ani dítěti. Takový problém se může vyskytnout v každé rodině. Mladí lidé neberou drogu jen kvůli velkým osobním či rodinným problémům.

Nemusí jít - byť to tak může vypadat o nějakou revoltu či rebelantství proti vašemu životu, hodnotám, které uznáváte. A i kdyby, Vy sami nejlépe víte, proč je zastáváte. Ve víru sebeobviňování ztratíte sílu něco podniknout a přestanete si důvěřovat, že dokážete problému čelit. Udělejte něco pro sebe. Neustálé obavy a strach o zdraví potomka značně vyčerpávají. Je stále méně místa na ostatní členy rodiny, na vaši práci, koníčky. Energii, kterou vkládáte do řešení drogového problému dítěte, však potřebujete i jinde. Když je člověk vyčerpán a nestíhá dříve běžné povinnosti, vede to ke stresům, sebeobviňováním, hádkám. Udělejte něco pro sebe. Něco, o čem víte, že vám to přináší radost a užitek.

Budete-li mít určité zázemí pohody, najdete více síly a možnosti pomoci. Jistě si vzpomenete, jak se cítíte v přítomnosti někoho nervózního, zamračeného, vyčerpaného. Někdy může pomoci i snížení péče, zvláště je-li poskytována nadměrně a nedává-li mladému člověku místo k jeho vlastnímu rozhodování. Oceňte změny. Jestliže se užívání stalo pravidelnou a obvyklou součástí života, není snadné přestat okamžitě. Nehledě na to, že v určité době ani někteří lidé přestat nechtějí, neboť se necítí ohroženi.

Za úspěch může být považováno i to, že dítě přešlo na méně rizikové drogy nebo způsoby užívání, že se obrátilo na pomocnou organizaci.

Nezaměřujte své ocenění a pozornost pouze směrem k drogám a nedávejte jim víc místa, než jim náleží. Pokuste se vzpomenout si, co vám pomohlo, když se vám něco nedařilo. Neodmítejte ho. Někdy je jen otázkou času a překonání určitého období, než se celá věc upraví.

Přestože to může trvat i řadu let, je to stále VAŠE dítě a pro vás i pro něj je důležité, že se k vám může vrátit. Pokuste se předejít případným zklamáním a manipulacím tak, že zformulujete určitá pravidla: Nedávejte např. peníze, pokud si nejste jisti, že nebudou užity k nákupu drog. Nedovolte konzumovat drogy doma. Nelze však zobecňovat, jaká pravidla určit. Vždy by mělo platit, že jsou srozumitelná, reálná a dávají šanci návratu dítěte do rodiny. Požádejte o pomoc. Obraťte se na některá dále uvedená střediska. Ona sama o sobě drogový problém nevyřeší, mohou vám však pomoci lépe se v situaci orientovat, nalézt podporu pro vás i vaše dítě.

Problémy s drogami se mohou vyskytnout v každé rodině. Nebojte se požádat o pomoc a kontaktujte odborníky.